Když se budete potulovat po cyklistických stezkách vinoucích se lednicko-valtickým areálem a dostanete se na severním břehu Prostředního rybníka, vykoukne na Vás, spíše jakoby nesměle, jedna z neodmyslitelných součástí zdejšího rozlehlého areálu – Rybniční zámeček.
Krása a účelnost
Ten už jako kdyby se zdejší krajinou srostl. Však už tu také stojí nějakých 200 let a ze svého půvabu neztratil ani to nejmenší. Stále je tu k vidění slavnostní sál, společenský i lovecký salónek, komfortní apartmány i potřebné sociální zázemí pro prostory zámečku. Nechybí ani sklepní prostory. A jako malý bonbónek objekt nabízí nádherný výhled z balkonu situovaného nad hlavním vchodem. Pohled je to k nezaplacení…
Ani věřit se nechce, že tolik krásy a luxusu bylo využíváno spíše příležitostně. Prostory zámečku ožívaly většinou jen při přípravách na lovy ptactva a ryb a po zbývající čas sloužily jako obydlí hajného či knížecího zahradníka. Nejsem si úplně jistý, zda si to takto představoval Jan I. Josef z Liechtensteinu, který nechal počátkem devatenáctého století tento objekt zbudovat jako dílo rakouského architekta Josefa Kornhäusela.
Věda a historie v jedné ruce
Není bez zajímavosti, že již prakticky celé století slouží zámeček potřebám vysokého školství. Jako kdyby ho jeho nádherná poloha v blízkosti rybníků předurčovala k využití jako biologické výzkumné stanice a později i ornitologické expozice. Zásluhu za toto připišme jak profesorovi Bayerovi z VŠZ Brno, tak i majiteli lednického panství Janu II. z Liechtensteinu, který ve dvacátých letech 20. století celý projekt posvětil.
Současnému majiteli – Mendelově univerzitě v Brně připišme zásluhu na rekonstrukci interiéru i exteriérů objektu, která proběhla v letech 2002 – 2008. Dnes jsou prostory zámečku využívány k pracovním i společenským akcím, ale návštěvníkům se otevírají několikrát ročně, většinou v období velikonočních a vánočních svátků. Krásně je tu pořád. Líbí se tu zřejmě i početné kolonii netopýra brvitého, která přebývá v půdních prostorách objektu.
