Velikonoce ve světě

Svátky, ať už křesťanské, pohanské či židovské, jsou v různých koutech světa slaveny různě. V případě Velikonoc, které v sobě spojují tradice všech tří uvedených náboženství, to platí dvojnásob. Všichni jistě známe tradiční tuzemskou pomlázku a barevná vajíčka, ovšem stačí zavítat několik kilometrů za hranice a všechno může být jinak. Pojďme se proto vydat na krátkou exkurzi po světě.

Památka na Kristovu oběť

V evropských státech má většina velikonočních zvyků původ v křesťanství, proto tomu odpovídají i tradiční oslavy – v nich vždy figuruje motiv Kristova ukřižování a především následného zmrtvýchvstání. Například ve Španělsku se ulice zaplní procesími se sochami Krista a svatých. Někteří věřící se stylizují do rolí kajícníků a obléknou si kápě nebo se dokonce svážou řetězy na výraz pokání. V jiných, vzdálenějších oblastech zašli ještě dál – například Filipínci prosluli poměrně krutým zvykem, kdy se dobrovolníci nechávají na chvíli regulérně ukřižovat, aby si na vlastní kůži připomněli Kristovo utrpení. Křesťanství je silně zakořeněné v Polsku, tady je zvykem například nechat na Bílou sobotu si žehnat velikonoční pokrmy (údajně to dělá až 90% Poláků). Návštěva kostela je tu na rozdíl od Čechů ve většině rodin takřka samozřejmostí.

Vajíčka, kam se podíváš

Daleko pestřejší pohled se nabízí na Velikonoční pondělí, které v sobě snoubí tradice pocházející z pohanské mytologie. Ty se v průběhu staletí rozrůznily často až neuvěřitelným způsobem, leckde proto jejich původ téměř není možné vysledovat. Většinou však mají co dělat s vajíčky, která představují univerzální symbol plodnosti a jsou spojovány s vítáním jara. Slepice právě v tomto období po dlouhé zimní pauze opět hojně nesou a vejce tak tvoří součást mnohých pokrmů. Často jich bývalo tolik, že se ani sníst nestačily a hospodyňky je proto využily jinak – začaly je zdobit či barvit a následně je použily jako dekorace, případně darovaly koledníkům. S vajíčky jsou spojeny i různé zábavné činnosti, například v Bavorsku se přehazovala přes střechu domů na ochranu před bleskem. Zkonzumovat vejce, která snesla slepice na zelený čtvrtek, prý přináší štěstí. Vajíčkem si taky můžete přiťuknout, jako to dělají Chorvati. Nebo po vzoru Řeků rovnou zahájit vajíčkovou bitvu.

Záplava sladkostí

K Velikonocům na mnoha místech paří i polévání vodou, což opět souvisí s probuzením plodnosti. Zvlášť na východním Slovensku a v Maďarsku by měly být dívky na pozoru, snadno se totiž stane, že na ně některý škodolibý mládenec v nestřeženém okamžiku vyklopí kýbl ledové tekutiny. V Maďarsku zvyk postupně převedli do poněkud mírnější podoby a dámy se „jen“ stříkají parfémy.  
Snad všude však Velikonoce znamenají také záplavu sladkostí. Aby nebyly zadarmo, je třeba je nejprve nalézt – tím prosluli zejména Američané, kteří svá čokoládová vajíčka stejně jako u nás v Evropě „dostávají“ od velikonočních zajíčků a následně je symbolicky hledají po celém domě. S tímto zvykem se můžeme setkat takřka v celé střední a západní Evropě. V Mexiku krabice plné laskomin pro změnu nosí lidé v průvodech a posléze je hromadně roztrhají, takže jejich obsah se vysype na ulici.