Čas od času stojíme tváří tvář nové příležitosti. Ať už je to jen myšlenka a nedohledný cíl v hlavě nebo třeba pracovní příležitost, která přišla znenadání. Velké změny a to i ty prozatím jen potenciální umí s člověkem zamávat – hned se najdou obavy. Jak se jimi nenechat vést?
Každý člověk má obavy a strach z neznámého vrozený. Rozhodně tedy nemůžete ani o svých idolech prohlásit, že se nikdy ničeho nebáli. Opak bude dost pravděpodobně pravdou. Báli se totiž tolik, až se naučili nepřikládat této reakci příliš velký význam. Obavy totiž kolují v hlavě každému z nás a lišíme se pouze tím, jak na ně reagujeme. Zatímco někteří na nich postaví propracovaný plán, druzí kvůli nim ani nezačnou. Jaktože existují takové rozdíly?
Obavy z neúspěchu a vliv zkušenosti
Samozřejmě záleží, jakou cestou se hodláte vydat. Můžete například vzít naspořené peníze a rok cestovat nebo přejít na profesi, která je vám sympatická. Oba tyto příklady spojuje jedna společná věc – někdo už to pravděpodobně dokázal před vámi. Nakolik může být pro jednoho motivační, druhého bude demotivovat právě ono srovnání s jedincem před ním. Velkou výhodou ovšem je, že si lze zjistit dostatek informací a obavy zakrýt zkušenostmi ostatních. Právě zkušenost staví věci na úplně odlišnou úroveň.
Ne každý hned vyhraje, ale musí se poučit
Vždycky mě bavilo hrát si s termínem „umím se učit.” Na škole vysvětluje memorování jednoho listu za druhým, teď to ale myslím jinak. Překonávat obavy a posunout se k samotné realizaci jde asi nejlépe přes zkušenost. Zkrátka, pokud už jste někdy zkusili vykročit směrem, který se vám zdál jako správný, máte velký předpoklad obavy znovu překonat. I přesto, že to třeba na poprvé nevyšlo. Právě to už je jedna ze zkušeností, která vás naučila, jak to nejde. Takže to příště obrátíte a třeba to vyjde. Nebo se podaří až napotřetí…
Ne každý ale dokáže skočit do neznáma takovým způsobem, aby si zkušenosti zajistil sám. Tady už vstupují do hry charakterové vlastnosti, kterými se jako osobnosti lišíme. Milovníci adrenalinu skočí po nové výzvě bez ohledu a často ani nestihnout vymyslet obavy. Naopak se najdou tací, kteří při nabídce výzvy už na místě obavy mají. Přestože by se účastnit chtěli, odmítnou kvůli nepořádku v hlavě. Zkráceně – nevěří si…
Vliv informace i podpory okolí
Aby člověk mohl opravdu dělat, co ho baví, musí umět přemýšlet. To zní jako hrozné klišé, ovšem trošku to rozvedu. Sám jsem měl obavy z neúspěchu, dokonce i teď je semtam mívám třeba večer po dni volna. Co si z těchto zamyšlených a zasněných seancí odnáším? Výzvy do budoucna. Pokud se bojím, že na něco nestačím, prostě si danou věc napíšu a další den si o ní něco přečtu. Nedostatků a obav se dá vždycky najít hromadu, ale je potřeba je třídit na ty čistě depresivní a smyšlené (klidně hned zapomenout) a na ty, které mohou paradoxně vysněnou cestu pořádně nastartovat. Rozhodně je ale důležité jednat na základě informací a ne jen na základě svého úsudku. Zeptejte se sami sebe „Vím dost na to, abych se mohl takhle bát?”
ČTĚTE TAKÉ: Osobní hranice v praxi: Jak se naučit říkat NE!
Pro mnoho lidí bude důležitá také podpora okolí. Může přijít od rodičů, sourozenců, kamarádů, ale také nemusí. Právě v moment, kdy vám začnou místo slov podpory lidé v okolí souhlasit s obavami, pravděpodobně nikdy nezačnete. Zde je opět důležité hledat trošku jiné cesty. V tomto ohledu může být cestou právě člověk, který něco podobného již dokázal. Ozvat se mu bude možná zvlášť pro introverty oříšek. Pokud ale vše dobře dopadne, může to být jediný email, díky kterému budete dělat, co vás baví. Nestojí to za to?!
