Každý má svůj názor, každý má svůj pohled na svět. Někdy není jednoduché s druhým člověkem dojít k porozumění. Z podstaty věci vždy alespoň jedna ze stran musí slevit na svých požadavcích. Jak moc se ale přizpůsobit a kdy raději s odůvodněním odmítnout? Každý by se měl naučit říkat NE!
Naučte se říkat NE
Určitě to znáte i z praxe. Sem tam se nedohodnete v práci, v rodině. Zkrátka tam, kde je mezilidský kontakt, to dřív nebo později může zaskřípat. Velkou roli hraje charakter člověka i jeho ego. Někteří raději z konfliktu co nejrychleji vyklouznout odsouhlasením všech podmínek, se kterými ani v hloubi duše nesouhlasí. Opačným extrémem jsou potom lidi, kteří se za svůj názor budou rvát do krve a nepřipustí ani sebemenší změnu nebo návrh od ostatních.
Výměna názorů ovšem nemusí probíhat čistě během konfliktu. I každodenní rutina si občas žádá zamyšlení a případné vpuštění nových myšlenek nebo jejich okamžité odmítnutí. Sebehodnota se netvoří tím, že utečete z každé malé nepříjemné situace. Osobní hranice v tomto ohledu pomohou stanovit vašemu životu rytmus, který si sami představujete. Vaše jednání tak bude i ve složitých situacích vyrovnané a nebudete se večer tahat za vlasy, že jste kývli na něco nevhodného. Jak na to?
Sebehodnota trpí strachem, buďte sebevědomí!
Nejdůležitějším faktorem, který hraje v rámci sebehodnoty roli, je rozhodně sebevědomí. Pokud jste schopni stresovými situacemi procházet s nadhledem a nabrat si každý detail osobně, s velkou pravděpodobností na sebe budete přirozeně hrdí. Tento proces samozřejmě není docílitelný jednoduše a v krátkodobém horizontu. Vyžaduje trénink, který lze provádět přímo v praxi a tak nějak si oťukávat metody, které dávají smysl a přidávají vaší osobnosti plusové body.
Jak stanovit osobní hranice a pohnout se dopředu?
Každý z nás má své hranice postavené trošku jinak. Přecházení hranic často přivádí i strach z neznámého okolo, díky čemuž lze aktuální osobní hranice poměrně přesně definovat. V tomto ohledu vás ale nemine několik myšlenkových pochodů. Ne každá hranice, kterou nyní najdete musí nutně do daleké budoucnosti znamenat stopku. Zatímco některé často hlavně morální hranice překročit nechceme, z kariérního pohledu bychom si zase rádi přilepšili novými příležitostmi. Zkuste si zodpovědět těchto pár otázek:
- Jaké jsou mé osobní hranice ve vztahu k práci, rodině, kamarádům, apod.? (důležité je stanovit osobní hranice pro každou kategorii zvlášť, dostanete se k většímu počtu výstupů a lépe definujete svou aktuální situaci)
- Které osobní hranice jdou překonat? (klidně si v seznamu z předchozí otázky zelenou zvýrazněte hranice, které vám pomohou získat něco navíc a budou vás motivovat – např. vystoupit před sálem plným lidí)
- Které osobní hranice nepřecházet? (zde doporučuji předem vyzkoušet osobností test, abyste odhalili své silné a slabé stránky a trošku si ujasnili, kterou cestou rozhodně nechodit. Samozřejmě červeně zvýrazněné v seznamu budou z velké části hranice morální – např. půjčovat si peníze od rodiny).
Naučte se říkat NE! Sestavte si osobní hranice
Pokud si dáte záležet a pečlivě si definujete hranice, mnohem snadněji budete reagovat v praxi. Pokud se vás tak šéf zeptá, zda můžete pokračovat v práci o víkendu, v podvědomí budete mít okamžitě připravenou odpověď. Důležité je si uvědomit, že odmítnutí není apriori špatné! Když se vrátím k modelovému příkladu, šéf po vás chce něco navíc, co třeba ani nestanovuje smlouva. Napadne vás, že odmítnutí může přinést do budoucna problémy. I šéf je ale jenom člověk a pokud svou odpověď upřímně odůvodníte, nebude mít sebemenší důvod se zachovat negativně. I tato na první pohled běžná situace může naopak dost podepřít vaše sebevědomí a ukázat, že opravdu víte, co chcete. Navíc pokud odpovíte podle pravdy, nebude vás drásat svědomí – nemůžete, tak zkrátka nemůžete.
Umění zachovat klid a pokaždé jednat s nadhledem vyžaduje dlouhý trénink a hromadu zkušeností. Nikdo není dokonalý, trápit se z každé chyby nemá smysl. Zkuste zvednout hlavu a začít se učit. Znáte svou osobnost, znáte své hranice, máte názory. Buďte nad věcí a ono to vždy nějak dopadne. Důležité je zachovat si psychické zdraví, které bude hlavním motorem každého vašeho jednání.
